Rubová gelová sanace

Bezvýkopová sanace? - to je rubová gelová injektáž

Rubová injektáž patří mezi nejpokročilejší a nejefektivnější technologie v oblasti dodatečných hydroizolací. Umožňuje vytvořit novou, případně doplnit či opravit stávající hydroizolační bariéru. Tato metoda dokáže spolehlivě zastavit i tlakovou vodu injektovaný gel zůstává díky vlhkosti v okolním prostředí v aktivní reakční formě. Vzniklá bariéra se vytváří mezi stavebním prvkem a přilehlým terénem. Tento typ hydroizolace se používá zejména v případech, kdy není možné provést výkopové práce a zhotovit drenážní systém – například z důvodu přítomnosti inženýrských sítí, nevhodného spádu, velké hloubky základů či omezení způsobených okolní infrastrukturou, chodníky nebo komunikacemi.

Nejčastěji se rubová injektáž využívá u bytových domů ve městech, kde je již dokončena okolní zástavba a infrastruktura. Jedná se o technologicky náročný postup, který však zaručuje stoprocentní funkčnost provedené sanace. Ve většině případů se provádí kompletní nová hydroizolační clona, avšak v určitých situacích lze touto metodou sanovat i lokální poruchy nebo průsaky betonových konstrukcí.

Rubová injektáž využívá specifické akrylátové injektážní pryskyřice. Ty se neinjektují přímo do stavebního materiálu, ale až za něj - do rostlého terénu, kde nahrazují svislou hydroizolační izolaci. K dopravě akrylátového gelu se používá speciální dvoupístové vysokotlaké čerpadlo. Přenos gelu přes konstrukci zajišťují kovové injektážní ventily, jejichž délka přesahuje tloušťku stěny.

Vzhledem k vyšší finanční náročnosti této technologie se v některých případech uplatňuje i celoplošná injektáž, která je ekonomicky výhodnější. Reálné chování gelu a výsledné bariéry bývá obtížné zachytit v běžných podmínkách, proto je fotografie injektážního gelu pořízena ze zakázky, kde jsme měli možnost tuto technologii a její účinky podrobně prozkoumat.

Postup injektáže

1. Příprava místa – Protože je tento gel velmi lepkavý, je nutné důkladně připravit pracovní plochu a zabezpečit všechna místa, kde by mohlo dojít k případnému úniku gelu. Gel se velmi obtížně odstraňuje a jeho likvidace vyžaduje mechanické zásahy, což může vést k nežádoucím poškozením okolních konstrukcí.
2. Vrtání otvorů – Do zdiva se vrtají otvory přesně podle projektové dokumentace a šířky stěny. Je nezbytné zohlednit všechny konstrukční vrstvy, aby nedošlo k zbytečnému provrtání a poškození funkční izolace. Cílem je odstranit stávající problémy, nikoli způsobit další škody.
3. Usazení speciálních pakrů a příprava směsi – Po zhotovení injektážních otvorů se instalují speciální pakry, které umožní průchod gelu do požadovaných míst aplikace. Gel je nutné připravit s ohledem na dobu gelové reakce tak, aby zreagoval až za stěnou a nepronikl tam, kam nemá. Důkladné promíchání směsi je zásadní. Při přípravě je nutné sledovat podmínky na místě, zejména teplotu vody a okolí.
4. Aplikace gelu, úklid a předání – Připravený gel se aplikuje speciálními čerpadly podle předem definovaného množství. Injektáž se provádí postupně v jednotlivých vrtech tak, aby vznikla souvislá a neporušená hydroizolační bariéra. Po dokončení prací následuje úklid a předání hotového díla.

Injektážní gel a jeho vlastnosti, příprava

Příprava tohoto gelu je sofistikovaný pracovní postup, kde se musí přesně spočítat časová doba reakce gelu – gelizace. Tyto gely se míchají za pomocí čtyř složek 1) složka A, 2) složka B – kde většinou se tyto složky smíchají v poměru 1:1 a tento poměr nám dává pružnost namíchaného gelu. K těmto složkám A + B se potom přidává aktivátor, který se označuje jako složka C. Aktivátor je jednou z nejdůležitějších složek, a právě ním se řídí reakční doba gelu. Tato reakční doba může být od 1 minuty do 30 minut. Čtvrtou a poslední složkou je voda, která musí být absolutně čistá a bez obsahu křemičitých písků. Tyto křemičité písky by mohli vydřít keramické písty v čerpadle a tím by došlo k poškození stroje. Jelikož má gel velmi nízkou viskozitu, tak je možné, aby byl použit pro zacelené trhliny, jíž od šíře 0,05 mm.